Shrnutí května 2020: Izrael má po 17 měsících řádnou vládu, premiér stojí před soudem

premiér Benjamin Netanjahu a alternující premiér Beny Ganc
premiér Benjamin Netanjahu a alternující premiér Beny Ganc

V neděli 16. května 2020 Kneset vyjádřil v poměru 73 ku 46 hlasům podporu nové vládě vedené Benjaminem Netanjahuem, ta poté složila slib a stala se 35. vládou moderního Izraele. Tím skončil 508 dní trvající politický pat, během nějž se nedařilo sestavit vládu s parlamentní podporou. Jen o pár dní později začala trestní soudní proces s premiérem, který je viněn z podvodů, porušení důvěry a úplatkářství.

 

Nová vláda Izraele

Předseda strany Likud Benjamin Netanhaju složil slib jako premiér popáté během své politické kariéry. Jeho hlavním partnerem je předseda Modrobílých (Kachol-lavan) Beny Ganc (Benny Gantz), který se stal ministrem obrany a současně „alternujícím a budoucím předsedou vlády“, jemuž se Netanjahu zavázal předat premiérskou funkci 17. listopadu 2021, tedy v polovině funkčního období, které bylo dohodnuto na 3 roky.

Nová izraelská vláda je početná, má 34 členů, mezi nimiž je také Omer Jankelevič (Omer Yankelavich) – první charedi-zbožná ministryně a Pnina Tamano-Šata (Pnina Tamano-Shata) – první ministryně narozená v Etiopii v dějinách Izraele.

Vládní koalici ve 120členném Knesetu podpořilo 73 poslanců – 35 ze strany Likud, 16 z Modrobílé, 9 ze sefardské zbožné strany Šas, 7 z aškenázského Sjednoceného judaismu Tóry, 2 ze Strany práce, 2 ze strany Derech Eretz a po 1 ze stran Židovský domov a Gešer.

Seznam členů vlády

1. předseda vlády: Benjamin Netanjahu (Likud)

2. alternující předseda vlády a ministr obrany: Benny Gantz (Modrobílí)

3. ministr zahraničí: Gabi Aškenazi (Gabi Ashkenazi, Modrobílí)

4. ministr spravedlnosti: Avi Nissenkorn (Modrobílí)

5. ministr na ministerstvu obrany odpovědný za civilní záležitosti: Michael Biton (Modrobílí)

6. ministr kultury a sportu: Chili Tropper (Modrobílí)

7. ministryně strategických záležitostí, ministryně informací: Orit Farkaš-Hakohen (Ori Farkash-Hacohen, Modrobílí)

8. ministryně pro sociální rovnost: Meirav Cohen (Modrobílí)

9. ministr turismu: Assaf Zamir (Modrobílí)

10. ministr vědy a technologií: Jizhar Šaj (Yizhar Shai, Modrobílí)

11. ministryně pro záležitosti diaspory: Omer Jankelevič (Omer Yankelevich, Modrobílí)

12. ministryně přistěhovalectví a absorpce: Pnina Tamano-Šata (Pnina Tamano-Shata, Modrobílí)

13. ministr zemědělství: Alon Šustr (Alon Shuster, Modrobílí)

14. ministr hospodářství: Amir Perec (Amir Peretz, Strana práce)

15. ministr práce, sociálních věcí a sociálních služeb: Icik Šmuli (Itzik Shmuli, Strana práce)

16. ministr komunikací: Joaz Hendel (Yoaz Hendel, Likud)

17. ministr financí: Jisrael Kac (Israel Katz, Likud)

18. ministr zdravotnictví: Juli Edelstein (Yuli Edelštein, Likud)

19. ministryně dopravy: Miri Regev (Likud)

20. ministr veřejné bezpečnosti: Amir Ochana (Amir Ohana, Likud)

21. ministr národní infrastruktury, energetiky a vodohospodářství: Juval Štejnic (Yuval Steinitz, Likud)

22. ministr vyššího školství a vodních zdrojů: Ze’ev Elkin (Likud)

23. ministr školství: Joav Galant (Yoav Gallant, Likud)

24. ministr regionální spolupráce: Gilad Erdan (Likud, jakmile bude potvrzen jako velvyslanec u OSN, nahradí jej poslanec stejné strany Ofir Akunis)

25. ministr zpravodajských služeb: Eli Kohen (Eli Cohen, Likud)

26. ministryně osidlování: Cipi Chotovely (Tzipi Hotovely, Likud)

27. ministr kybernetiky a národních digitálních záležitostí: David Amsalem (Likud)

28. ministryně životního prostředí: Gila Gamliel (Likud)

29. ministr bez portfeje v úřadu předsedy vlády: Cachi Hanegbi (Tzachi Hanegbi, Likud)

30. ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Rafi Perec (Rafi Peretz, Židovský domov)

31. ministryně pro posilování a rozvoj komunit: Orly Levy-Abekasis (Gesher)

32. ministr vnitra a pro rozvoj Negevu a Galileje: Arje Deri (Aryeh Deri, Šas)

33. ministr náboženských záležitostí: Jákov Avitan (Yaakov Avitan, Šas)

34. ministr výstavby a bydlení: Jákov Licman (Yaakov Litzman, Sjednocený judaismus Tóry)

35. ministr pro menšiny. zatím nejmenován

náměstci ministrů

1.náměstek v úřadu předsedy vlády: Fatín Mula (Fateen Mulla, Likud)

2. náměstek ministra financí: Jicchak Kohen (Yitzhak Cohen, Šas)

3. náměstek ministra vnitřní bezpečnosti: Desta Jevarkan (Desta Yevarkan, Likud)

4. náměstek ministra zdravotnictví: Joav Kiš (Yoav Kisch, Likud)

5. náměstek ministra školství: Meir Poruš (Meir Porush, Sjednocený judaismus Tóry)

6. náměstek ministra práce, sociálních věcí a sociálních služeb: Mešulam Nahari (Meshulam Nahari, Šas)

7. náměstek ministra vnitra, náměstek ministra rozvoje Negevu a Galileje: Joav Ben Cur (Yoav Ben Tzur, Šas)

8. náměstek ministra dopravy: Uri Maklev (Sjednocený judaismus Tóry)

V projevu na prvním zasedání předseda vlády Netanjahu vytýčil hlavní záležitosti, kterými se bude nová vláda zabývat. Jsou jimi koronavirus a zdravotnictví, státní rozpočet a oživení ekonomiky, Írán, boj proti snaze Mezinárodního trestního soudu vyšetřovat Izrael a konečně diplomatická otázka anexe části Judska a Samařska.

 

Soud s premiérem

Benjamin Netanjahu před soudem, 24. 5. 2020, Jeruzalém
Benjamin Netanjahu před soudem, 24. 5. 2020, Jeruzalém

Koncem května byl před jeruzalémským distriktním soudem zahájen trestní proces s Benjaminem Netanjahuem, který je obviněn ze tří skutků, při nichž se měl dopustit jedenkrát přijetí úplatku a třikrát podvodu a porušení důvěry.

V tzv. Případu 1000 je Netanjahu viněn z přijetí darů a výhod od miliardářů, včetně v Izraeli narozeného holywoodského producenta Arnona Milchana, výměnou za výhody. Nejvyšší státní zástupce Avichai Mandelblit v tom spatřuje podvod a porušení důvěry.

Tzv. Případ 2000 zahrnuje obvinění, že se Netanjahu dohodl s vydavatelem novin Jediot Achronot Arnonem Mozesem na tom, že ze své pozice premiéra ztíží vycházení konkurenčních novin výměnou za vstřícnost Jediotu. Nejvyšší státní zástupce v tom spatřuje na straně premiéra podvod a porušení důvěry, v Mozesově případě pak úplatkářství.

Za nejvážnější jsou považována obvinění v tzv. Případě 4000, kdy měl Netanjahu ovlivnit regulační opatření ve prospěch většinového vlastníka telekomunikačního gigantu Bezeq Šaula Eloviče (Shaul Elovitch) výměnou za pozitivní informování na Elovičem vlastněném zpravodajském portálu Walla. Nejvyšší státní zástupce v tomto případě viní Netanjahua a Eloviče z úplatkářství.

Senátu předsedá soudkyně Rivka Friedman-Feldman, která v roce 2015 byla členkou senátu, který odsoudil tehdejšího premiéra Ehuda Olmerta za podvod, těžký podvod a porušení důvěry. Dalšími členy senátu jsou soudci Moše Bar-Am (Moshe Bar-Am) a Oded Šacham (Oded Shaham).

Premiér se jednání soudu nechce účastnit a zatím ponechává svoji obranu na právnících. V neděli 24. května byl nicméně nucen se k soudu dostavit, aby osobně potvrdil, že rozumí obviněním. Netanjahu při jednání soudu setrval na svém postoji, že se nedopustil ničeho nezákonného. Nutno říci, že Benjamin Netanjahu se neomezuje jen na obranu před soudem, ale jeho okolí i on sám, ostře slovně útočí na orgány činné v trestním řízení, které obviňuje ze zaujatosti a z „pokusu o politický převrat.“ Tato rétorika vyvolává znechucení nejen u opozice, ale i u koaličních partnerů a dokonce i některých straníků z Likudu.

Authors